Vietnam

Jak se dobře najíst ( 18.6.2019)

Ve Vietnamu se najíte úplně všude, záleží na vás, jestli si vyberete restauraci podle Tripadvisoru nebo si sednete na plastové židličky a najíte se společně s místními.

Najíst se po vzoru "lokals" má své kouzlo a vy tak máte jedinečnou příležitost, jak nasát tu pravou atmosféru. Sedíte kolem malého stolečku na plastových židličkách a čekáte, co za dobrotu se vám objeví na talíři nebo lépe řečeno v misce. Ať už zvolíte směs zeleniny, masa a kopec rýže nebo nudle na několik způsobů, neuděláte chybu.

Vietnamská kuchyně má výraznou chuť, používají se různé bylinky na dochucení a samozřejmě rybí omáčka a chilli. Mně asi nejvíc chutnala směs hovězího masa s chilli a citronovou trávou a samozřejmě polévka pho (silný hovězí nebo kuřecí vývar s rýžovými nudlemi a spoustou bylinek).

A doporučuji vyzkoušet morning glory, což je vodní špenát orestovaný na česneku. Známé jsou také obložené bagety bahn-mi-ba, které se připravují na mnoho způsobů (směs masa nebo tofu doplňuje vynikající chuť nakládané zeleniny a koriandru).

Pro ty z vás, kteří neovládají jíst hůlkami (a já se přiznávám, že patřím mezi ně), mám dobrou zprávu - všude vám ochotně přinesou klasický příbor.

Tak nevím, jestli Vietnamci milují kávu nebo dobře vědí, že ji milujeme my turisté. V každém případě kavárny tu jsou na každém rohu.

Výhodou je, že každá kavárna má minimálně dva stolečky venku tzv. "na zahrádce", takže vy si můžete vychutnat vaši oblíbenou kávu a u toho pozorovat okolí. A věřte mi, že je co pozorovat. My jsme to s přítelem vydrželi hodiny a byla to veliká zábava.

Tradiční vietnamská káva je překapávaná, silná a sladká. Připravuje se ve speciální hliníkové nádobce, do které se dají tři vrchovaté lžičky hrubě namleté kávy. Do hrnku, do kterého se bude káva překapávat, se na dno nalije kondenzované mléko. Hliníková nádobka se postaví na hrnek a zalije horkou vodou. Až se káva pomalu překape, je hotovo. Ale nabídka kávy je opravdu rozmanitá a věřím, že si vybere každý.

V Hoi An jsme rádi chodili do Cocobox.

V roce 2018 se v Hoi An poprvé objevila zmrzlina značky Boulevard. Každý večer jsme si dopřáli dva kopečky, a tak se nám podařilo, ochutnat celou nabídku. Jen pro představu - mangový sorbet, slaný karamel, čokoláda, vlašský ořech.

Jak bydlí Vietnamci ( 18.6.2019)

Ve Vietnamu jsme měli možnost vidět, jak lidé žijí.

Často se jednalo o dvoupatrový domek, kde se veškeré dění odehrávalo v místnosti, uprostřed které stál budhistický oltář (ten bývá v Asii běžnou součástí obydlí), nechyběla postel na odpočinek a také stůl, kolem kterého se scházela celá rodina. Neviděla jsem žádný obývací pokoj bez televize a žádný dvorek bez motorky, nejběžnějšího dopravního prostředku ve Vietnamu.

Další typickou součástí vietnamského obydlí (ale nemusí to být vždy) je minimarket, který je takzvaně předsunutý před obývací místnost. Jeden člen rodiny se stará o zákazníky a zbytek rodiny může v klidu večeřet, a ještě se u toho třeba dívat na televizi. Tyhle vietnamské minimarkety jsou báječná věc a věřte, že tam koupíte opravdu všechno, co zrovna potřebujete a klidně vám půjčí i otvírák na víno:-)

Ve Vietnamu spolu žijí rodiny složené z několika generací a ta vzájemná podpora a úcta jeden k druhému je až obdivuhodná.

Na ulici si hrají děti a opodál sedí starší muž, který pozoruje okolí a u nohou mu věrně sedí nejlepší přítel člověka. I takto může vypadat spokojený život.

Vždycky jsem si přála vidět vietnamský venkov, a tak jsme si půjčili kola (taková ta dámská s nákupním košíkem) a vyrazili.

Projíždíme mezi rýžovými políčky a zeleninovými záhonky a snažíme se určit, o jaký druh zeleniny a bylinek se jedná. Poznáváme jarní cibulku, pažitku, bazalku, různé druhy salátu, ale všechno stejně nedokážeme pojmenovat. Obdivujeme, jak mají všechno dokonale upravené a také způsob, jakým zalévají. Představte si dvě hliníkové konve spojené tyčí. Tyč se hodí na ramena a tímto způsobem lze snadno zalévat dva záhony najednou. Míjíme stáda vodních buvolů, tváří se přátelsky a víc, než nás si všímají trávy, kterou okusují, ale přece jen z nich máme trochu respekt.

Mezi záhonky sedí na bobku vietnamské babičky a vytrhávájí plevel. Mají na sobě květované halenky a kalhoty a na hlavě tradiční slaměný klobouk kuželovitého tvaru. Je to jako by na sobě měly pyžamo a vypadají fakt roztomile.

Domky, ve kterých místní bydlí, jsou skromné a protože mají tzv. otevřené obýváky, vidíme jim doslova až do postele. Na dvorku pobíhají kachny a slepice mezi nimi smečka psů. Na sňůrách i na plotě se suší prádlo a klidně kalhotky a podprsenky všem na očích. A samozřejmě nechybí obří květináče buganvílií, afrikánů a dalších květin. Všichni se na nás usmívají a vůbec jim nevadí, že jim okukujeme bydlení.

Na vietnamském venkově je opravdu krásné, je to takový balzám na duši. Čas tu plyne tak nějak pomaleji a my doufáme, že se sem zase někdy vrátíme.

Můj tip - Tra Que Vegetable village cca 3 km od Hoi An

Je ráno 5h30, průvodce nás vyzvedává v hotelu a předává svačinové balíčky. Jsme v Can Tho v srdci Delty Mekongu a vyrážíme na výlet.

Nový den se pozvolna probouzí a v parku u řeky už začíná být poměrně živo. Starší dámy cvičí Taichi a vylepšují svou kondici na posilovacích strojích, do toho hraje hudba.

Nasedáme na loďku směr plovoucí trh Cai Rang. Za chvíli pozorujeme východ slunce a jak se pomalu rozednívá, na řece začíná být rušno. Míjíme velké lodě naložené ovocem a zeleninou, ze kterých se zboží překládá na menší loďky, které zručně ovládají především starší vietnamské ženy v typickém oblečení. Zboží mezi sebou vyměňují nebo vozí do města na trh.

Každá velká loď má stožár, kde je příslušný produkt napíchnutý jako špíz, aby bylo jasné, co která loď prodává. My tak bezpečně poznáváme, kde se prodávají ananasy, melouny nebo třeba zelí a cibule.

Lidé na velkých lodích také bydlí, takže je můžeme pozorovat při každodenních činnostech. Všude visí prádlo na ramínkách a když se chtějí umýt nebo umýt nádobí, stačí jen nabrat vodu kbelíkem z řeky.

Kupujeme si první ranní kávu a užíváme si atmosféru rušného trhu.

Na zpáteční cestě se zastavujeme u lodi, kde se na stožáru houpe ananas. Paní Vietnamka nás zve na návštěvu a přímo před našima očima nám zručně oloupe ananas. Chutná báječně a my pro jistotu kupujeme další s sebou na hotel. Zpátky do města se vracíme kolem 9 h s nezapomenutelnými zážitky.

Až budete mít cestu na jih Vietnamu, nezapomeňte se tu zastavit.

Pouliční život ( 18.6.2019)

Pouliční život je ve Vietnamu opravdu pestrý. Míjíme pána, který přímo na chodníku spravuje boty, vedle sedí skupinka starších mužů a hrají šachy.

Ve Vietnamu není nic problém, do druhého dne vám ušijí šaty, oblek, a dokonce i boty. Nevěřili jsme tomu, ale stačilo si jen vybrat ty, které se nám líbily, Vietnamka zkušeně vzala míru, zaplatili jsme zálohu a druhý den jsme si hotové boty vyzvedli - perfektně ušité!

Procházíme trhem s čerstvým ovocem a zeleninou a všechno vypadá tak lákavě, že máme chuť ochutnat úplně všechno. Výhodou je, že si můžete koupit ovoce také nakrájené, což v případě ananasu vítám, protože nevím jak vy, ale já s jeho loupáním vždycky bojuji. Ale v nabídce jsou i papája, mango, dračí ovoce, pomelo, malé banány a také durian (vypadá jak velký zelený ježek a jeho dužina vydává silný zápach. A pozor - domů si ho nevozte, do letadla vás s ním nepustí). Koupíte tu samozřejmě i různé bylinky, řezané květiny, vejce, a dokonce vidíme paní, která má před sebou škopek s masem a neúnavně z něho smetáčkem odhání mouchy. Jak to dělá, že se maso nezkazí, je pro nás záhadou.

Na každém rohu koupíte čerstvý kokos, palačinky s banánem a také různé špízy, které se opékají na dřevěném uhlí. Výběr je skutečně pestrý - od klasických kuřecích stehen a mořských potvor až po žáby a viděli jsme i malá ptáčata. To už je opravdu jen pro silné povahy.

Potkáváme Vietnamky v typickém klobouku, které nesou na ramenou tyč, na které mají na každé straně zavěšený koš s ovocem. Už z dálky se na nás smějí a ochotně se s námi fotí a najednou máme tyč na ramenou - a pěkně těžkou.

Ve Vietnamu se pouliční život probouzí ještě před východem slunce a usíná dlouho po jeho západu. Je to tedy jen na vás, kdy se ho rozhodnete prozkoumat.